Zelené hnojení
Jednadvacáté století je dobou moderních technologií, které procházejí napříč všemi odvětvími. V některých případech je ale dobr...
Vydáno: 03.07.2015
Jednadvacáté století je dobou moderních technologií, které procházejí napříč všemi odvětvími. V některých případech je ale dobré vrátit se zpět ke znalostem, které využívali již naši prapředci a to je právě příklad zeleného hnojení.
Zelené hnojení je starý zahradnický trik, díky kterému nejenom zkvalitníte a obohatíte půdu. Ale také, který pomůže tam, kde nechcete uplatňovat drahé chemické prostředky nebo pokud nemáte k dispozici zvířecí hnůj či dostatek kompostu. Jedná se v podstatě o to, že půdu osejete určitým druhem rostlin, které podporují tvorbu humusu, ozdravují půdu od chorob nebo škůdců a celkově zlepšují úrodnost zeminy. Rostliny následně zapracujete přímo do půdy, kde dále působí jako výživa. Navíc tím, že použijete zelené hnojení, prospějete i včelám, které tak budou mít dostatek potravy.
Prospěch zeleného hnojení
- Je zdrojem živin pro půdní organismy.
- Kořenový systém způsobí lepší provzdušnění a oživení půdního podkladu. To má vliv i na následné rozkládání látek v půdě.
- Napomáhá půdě v revitalizaci.
- Chrání půdu před vysoušením, ale také promrzáním.
- Díky zelenému hnojení půda lépe váže živiny a zamezuje jejich vyplavení.
- Potlačuje nežádoucí růst plevele.
Druhy rostlin vhodné pro zelené hnojení
Rostlin, které se hodí pro tento druh hnojení, je celá řada. Při jejich výběru je tedy dobré se soustředit na jejich klíčové vlastnosti.
První takovou vlastností je délka vegetační doby. Ta by zpravidla měla být co nejkratší a velice bujná. Dále by měla mít rostlina vhodný kořenový systém, který sahá do velké hloubky a jeho povrch je co největší. Takové kořeny totiž prorůstají do nepropustných vrstev, odkud vynášejí živiny do vyšších pater půdy. V neposlední řadě, by tyto rostliny měli do půdy dodávat určité živiny. Například leguminózní rostliny produkují do půdy dusík a zvyšují tak její úrodnost.
Je celkem logické, že jediná rostlina nemůže plnit veškeré vlastnosti, a proto je vhodné vytvářet pro zelené hnojení různé kombinace.
Svazenka vratičolistá
Tato rostlina je oblíbeným zeleným hnojivem již z několika důvodů. Její růst trvá okolo šesti týdnů, během kterých velice dobře prokořeňuje. Dále bez problémů snáší sucho, nepřenáší nemoci napadající zeleninu a navíc vypadá velmi pěkně.
Měsíček lékařský
Tato rostlina pomáhá zbavit půdu od háďátek, která požírají kořenové systémy a mohou přenášet i různé viry. Měsíček je též oblíbený díky svým léčebným účinkům a dá se užívat jak vnitřně, tak i z vnějšku. Masti z květů měsíčku lékařského se používají na zanícené rány, podrážděná nehtová lůžka, bércové vředy a jsou výbornou prevencí zánětů bradavek při kojení.
Řepka a hořčice
Tyto rostliny patří u zahrádkářů mezi velice oblíbené a to hlavně díky tomu, že vytvářejí velmi rychle mnoho humusních hmot. Jejich výsadba by se ale neměla přehánět, protože brukvovité rostliny mohou půdu unavit, a proto by se měli kombinovat s jinými druhy zeleného hnojiva.
Hrách, peluška, oves
Tyto rostliny jsou typické pro svůj kulový kořen, který prorůstá do velké hloubky. Dále také využívají spolupráci s bakteriemi, které pomáhají vyprodukovat dusík.
Vhodná doba pro zelené hnojení
Tak jako volíme určité druhy rostlin, je důležité volit i vhodnou dobu výsevu.
Zelené hnojení na podzim
Proto, abyste zvládli zapravit rostliny do půdy ještě před tím, než přijde zima. Musíte zelené hnojení vysévat koncem srpna nebo nejpozději začátkem září. V době květu zelené hnojení podrtíme a zapracujeme do půdy. Vždy pamatujte na to, že u rostlin nesmí dojít k dozrání semen, která by nám na záhoně se zeleninou začala klíčit.
Zelené hnojení na jaře
Pro jarní zelené hnojení používáme rostliny, co nejsou náchylné na chlad a vyséváme je tam, kde plánujeme pěstovat rajčata nebo papriky. Vhodné pro tento výsev je oves, jarní vikev nebo hrách.